Město Kartágo
Vznik města
Kartágo, často psáno také Karthágo (řecky: Καρχηδών; arabsky: قرطاج také قرطاجة; latinsky: Carthago), bylo jak starověké město v Severní Africe u pobřeží Středozemního moře, tak civilizace, která se ve sféře vlivu tohoto města rozvinula. Město Kartágo leželo na východ od Tuniského jezera, na druhé straně než leží centrum moderního Tunisu v Tunisku. Založeno bylo přibližně v roce 814 př.n.l. Féničany jako kolonie Tyru, kterému odvádělo tribut. Postupem času Kartágo vyrostlo v obrovskou ekonomickou mocnost ve Středomoří, shromažďující bohatství a vliv díky své ekonomické obratnosti.
A smutný zánik ndherného města
Roku 147 př.n.l. vyslal Řím k pobřeží Kartága konzula Publia Cornelia Scipiona Aemiliana. Ten pak se svým loďstvem zablokoval kartaginský přístav a začal město obléhat. Kartágo tak bylo na celý rok odříznuto od okolního světa a jen se svými vlastními zásobami. Když pak Kartaginci na jaře roku 146 př.n.l. nabídli Římanům mír, usoudil Aemilianus, že nastal ten pravý čas k útoku. Šet dní a šest nocí zuřily boje ve městě, až římské legie dobyli hrad Byrsu. Osud Kartága byl navždy zpečetěn… Zmizelo z povrchu země…